LIDSKÝ KAPITÁL A INVESTICE DO VZDĚLÁNÍ 2026

registrace

Přihlášení je možné do 20. listopadu 2026, radim.valencik@vsfs.cz.

Poplatky

Účast je bez účastnického poplatku.

Zaměření konference

Věda přináší nové poznatky, vysvětluje příčiny a souvislosti jevů, upozorňuje na vznikající či eskalující problémy a nabízí možné cesty jejich řešení. Výsledky vědeckého poznání však samy o sobě změnu nezaručují. Mezi vznikem poznatku a jeho skutečným využitím stojí řada dalších kroků, např. jeho přenos a komunikace, porozumění jeho významu, posouzení jeho relevance a důvěryhodnosti, jeho přijetí a vytvoření podmínek pro uplatnění v rozhodování a praxi.

Právě zde se projevuje jeden z významných paradoxů vztahu vědy a praxe. Rozsah dostupného vědeckého poznání roste. Jeho existence však ještě neznamená, že bude využito tam, kde by mohlo přispět k řešení konkrétních problémů. Vědecké poznatky mohou být publikovány a odborně diskutovány, aniž by nalezly cestu k těm, kteří rozhodují, vzdělávají, řídí organizace, vytvářejí veřejné politiky, zavádějí inovace nebo svým jednáním ovlivňují podobu společnosti. Otázka skutečného vlivu vědy proto není pouze otázkou kvality vědeckého poznání, ale také podmínek jeho přenosu, přijetí a využití. Do tohoto procesu vstupují znalosti a kompetence, hodnoty a zkušenosti, důvěra ve vědu a její instituce, způsob komunikace vědeckých poznatků, ale také ekonomické, společenské a institucionální podmínky či rozdílné zájmy. Ani vědecky podložený poznatek proto nemusí automaticky vést k rozhodnutí, inovaci nebo změně v praxi.

V tomto vztahu získává zvláštní význam lidský kapitál a investice do vzdělání. Pro využití vědeckého poznání je důležitá nejenom schopnost nové poznatky vytvářet, ale také jim porozumět, rozlišovat kvalitu a důvěryhodnost informací, kriticky je vyhodnocovat, komunikovat je různým skupinám adresátů a využívat je při rozhodování. Vzdělávání tak představuje jeden z klíčových spojovacích článků mezi vědeckým poznáním a jeho možným dopadem na realitu.

Téma 29. ročníku Mezinárodní vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání je záměrně otevřeno různým vědním oborům a přístupům. Společným východiskem je otázka, zda může věda ovlivnit realitu – co může či nemůže ovlivnit, proč, jak a kdy. Jednotlivé příspěvky mohou tuto otázku zkoumat z perspektivy konkrétního vědního oboru, problému nebo oblasti praxe. Nejde přitom o hledání jednoduché odpovědi na otázku, zda je věda pro společnost užitečná, ale o zkoumání podmínek a mechanismů jejího skutečného vlivu. Kdy, proč a jak se vědecké poznání dostává za hranice akademického prostředí a proměňuje se v rozhodnutí, inovace a změny v praxi, ale také co je příčinou toho, proč se tak v řadě případů nestane?

K odborné diskusi nabízíme zejména následující okruhy otázek:

1. Co může a nemůže věda ovlivnit? Ve kterých oblastech a za jakých okolností se vědecké poznání skutečně promítá do rozhodování, inovací a změn v praxi? Kde jsou naopak hranice jeho možného vlivu? 
2. Na jaké problémy a otázky může a má věda reagovat? Jak vznikají výzkumné otázky a do jaké míry reflektují problémy a potřeby společnosti, ekonomiky, podniků, veřejných institucí či dalších oblastí praxe? Jak hledat rovnováhu mezi svobodou vědeckého bádání a potřebou reagovat na reálné problémy?
3. Jak se vědecké poznání dostává od svého vzniku k využití? Jakou podobu mají mít vědecké výstupy proto, aby byly využitelné také mimo akademické prostředí? Jakou roli hraje jejich komunikace, srozumitelnost a dostupnost a jak lze vědecký poznatek převést do podoby využitelné při rozhodování a v praxi?
4. Kdo může vědecké poznání využít a kdo rozhoduje o jeho využití? Kdo jsou jeho skuteční nebo potenciální adresáti? Jakou roli při přenosu a využívání poznatků hrají jednotlivci, vzdělávací instituce, podniky, veřejná správa, profesní komunity, média a další aktéři?
5. Proč jsou některé vědecké poznatky přijímány a využívány, zatímco jiné nikoli? Jakou roli hrají znalosti a kompetence, vzdělání, důvěra ve vědu, hodnoty, zkušenosti, společenské normy, ekonomické a institucionální podmínky, rozdílné zájmy nebo ochota ke změně? 
6. Jaké důsledky má mezera mezi vědeckým poznáním a praxí? Jaká rizika vznikají, pokud relevantní vědecké poznatky nejsou při rozhodování využívány? Lze naopak identifikovat příklady, kdy jejich přenos vedl k prokazatelným změnám, a poučit se z podmínek, které to umožnily? 
7.  Jakou roli hraje lidský kapitál a investice do vzdělávání? Jak vzdělávání ovlivňuje schopnost vědecké poznatky vytvářet, vyhledávat, kriticky posuzovat, komunikovat, přijímat a aplikovat? Jaké kompetence potřebují jednotlivci a instituce, aby dokázali vědecké poznání využívat při rozhodování? 
8. Vytváří současné prostředí podmínky pro skutečný dopad vědeckého poznání? Jak jeho vznik, přenos a využití ovlivňuje spolupráce vědy a praxe, organizace a financování výzkumu, institucionální prostředí, způsob hodnocení vědeckých výsledků či publikační podmínky? Podporují tyto mechanismy vznik a využití relevantního poznání, nebo mohou v některých případech vytvářet bariéry?
9. Co lze změnit a kdo může změnu iniciovat? Jak lze zlepšit propojení mezi vznikem vědeckého poznání a jeho využitím? Kdo může vytvářet podmínky pro účinnější přenos poznatků a jaké konkrétní kroky lze navrhnout na úrovni jednotlivců, organizací, vzdělávacích a výzkumných institucí či veřejných politik?

Možné tematické oblasti - je tato konference určena i pro můj obor?

Ano. Otázka, zda a za jakých podmínek může vědecké poznání ovlivnit realitu, není výlučným tématem žádné jednotlivé vědní disciplíny. V každém oboru existují poznatky, které mohou ovlivňovat rozhodování a praxi, ale také případy, kdy se ani relevantní a vědecky podložené poznání do reálného jednání nepromítne.

Příspěvek proto může vycházet z konkrétního problému vašeho oboru a zkoumat například, co o něm již věda ví, zda a jak jsou tyto poznatky v praxi využívány, co jejich přenos a přijetí podporuje nebo omezuje, kdo o jejich využití rozhoduje a za jakých podmínek mohou vést k reálné změně. Následující tematické oblasti a příklady otázek jsou inspirací, nikoli uzavřeným výčtem témat. Vítány jsou rovněž interdisciplinární příspěvky a další odborné pohledy, které přispějí k hledání odpovědi na ústřední otázku konference: Může věda ovlivnit realitu – co může či nemůže ovlivnit, proč, jak a kdy?

Oblast a příklady otázek a témat pro odborné příspěvky

Mikroekonomie
Jak se poznatky o rozhodování jednotlivců, domácností a firem promítají do jejich skutečného ekonomického chování? Proč se lidé a organizace nechovají vždy v souladu s ekonomickými modely a dostupnými informacemi? Jak mohou poznatky behaviorální ekonomie ovlivnit rozhodování spotřebitelů, podniků či veřejných institucí?

Makroekonomie a hospodářská politika
Do jaké míry vědecké poznatky, ekonomické modely a prognózy skutečně ovlivňují hospodářskou politiku? Proč jsou některá ekonomická doporučení přijímána a jiná nikoli? Jak se při rozhodování vyvažuje vědecká evidence s politickými prioritami, ekonomickými zájmy a společenskými dopady? Jaké jsou možnosti a limity evidence-based policy?

Management a podnikání 
Jak se výsledky výzkumu managementu promítají do skutečného řízení organizací? Proč firmy některé vědecky podložené manažerské přístupy přijímají a jiné nikoli? Co ovlivňuje schopnost organizací přijímat a využívat nové poznatky? Jak mohou poznatky o leadershipu, řízení lidí, inovacích, strategickém rozhodování či odolnosti organizací měnit manažerskou praxi?

Finanční služby a finance
Jak vědecké poznatky ovlivňují finanční rozhodování jednotlivců, podniků a finančních institucí? Jakou roli hrají finanční gramotnost, behaviorální faktory, důvěra a vnímání rizika? Jak se nové poznatky a technologie promítají do bankovnictví, pojišťovnictví, investování či řízení finančních rizik?

Marketing a marketingová komunikace
Jak se vědecké poznatky o spotřebitelském chování promítají do marketingových rozhodnutí? Jakou roli hrají emoce, důvěra, hodnoty, sociální normy či personalizace? Kde leží hranice mezi legitimním využitím vědeckých poznatků a manipulací? Jak mění marketingovou praxi data, nové technologie a AI?

Informatika a digitální technologie
Proč se některá technologická řešení úspěšně dostávají do praxe, zatímco jiná zůstávají nevyužita? Co rozhoduje o přijetí digitálních inovací jednotlivci a organizacemi? Jakou roli hrají uživatelská zkušenost, digitální kompetence, bezpečnost, důvěra, náklady nebo institucionální připravenost?

Umělá inteligence
Jak se rychle rostoucí vědecké poznání v oblasti AI promítá do jejího reálného využití? Co rozhoduje o přijetí či odmítnutí AI jednotlivci, organizacemi a společností? Jak vyvažovat možnosti AI s požadavky na bezpečnost, transparentnost, odpovědnost a etiku? Jak AI současně mění samotnou vědu, vzdělávání, rozhodování a tvorbu znalostí?

Právo v podnikání
Do jaké míry právní regulace vychází z vědeckých a empirických poznatků? Jak může vědecká evidence vstupovat do tvorby a hodnocení právních předpisů? Dokáže právo dostatečně rychle reagovat na technologické, ekonomické a společenské změny? Kdy právní prostředí podporuje využití inovací a kdy se může stát jejich bariérou?

Bezpečnostní studia
Jak se výsledky bezpečnostního výzkumu promítají do prevence, krizového řízení a bezpečnostního rozhodování? Proč jsou některá vědecky identifikovaná rizika společností přijímána a jiná podceňována nebo odmítána? Jakou roli hrají komunikace rizika, důvěra, dezinformace, připravenost institucí a resilience společnosti?

Kriminalistika
Jak vědecké poznání a technologický vývoj mění metody odhalování, vyšetřování a dokazování trestné činnosti? Za jakých podmínek se nové forenzní a kriminalistické metody dostávají do praxe? Jaké možnosti a limity přinášejí digitální stopy, biometrické metody, analýza dat či AI? Jak se při zavádění nových metod propojují požadavky vědecké validity, práva, etiky a praxe?

Vzdělávání a rozvoj lidského kapitálu
Jak rychle a za jakých podmínek se poznatky pedagogického výzkumu promítají do skutečné výuky? Proč některé vědecky podložené vzdělávací postupy nacházejí cestu do praxe a jiné nikoli? Jak rozvíjet schopnost kriticky pracovat s vědeckými poznatky a rozlišovat kvalitu informací? Jak AI, digitalizace a měnící se požadavky trhu práce proměňují vzdělávání a potřebné kompetence?

Od konference ke kolektivní odborné monografii

29. ročník konference nebude pouze prostorem pro prezentaci jednotlivých odborných příspěvků. Ambicí organizátorů je využít konferenční diskusi jako součást přípravy kolektivní odborné monografie, která propojí různé oborové pohledy na možnosti, podmínky a limity přenosu vědeckého poznání do rozhodování, inovací a praxe. 

Připravovaná monografie bude mít společný tematický a odborný rámec. Jednotlivé kapitoly proto nebudou chápány jako izolované konferenční příspěvky, ale jako součást společného odborného díla. Autoři budou již při přípravě rukopisů vedeni k tomu, aby své téma vztáhli k ústřední otázce konference: zda může věda ovlivnit realitu – co může či nemůže ovlivnit, proč, jak a kdy.

Odborná diskuse k tématu bude probíhat již v přípravném období před konferencí. Autoři a další zájemci mohou průběžně předkládat teze, náměty, dílčí výsledky či odborné reakce vztahující se k tématu konference. Vybrané příspěvky budou zveřejňovány na www.valencik.cz a mohou se stát podnětem pro další odbornou diskusi. Jejím cílem je umožnit konfrontaci různých pohledů ještě před konáním konference a nabídnout autorům podněty pro další rozpracování jejich témat.

Konference následně vytvoří prostor pro prezentaci a odbornou diskusi nad připravovanými tématy a výsledky. Poznatky a podněty z diskuse budou moci autoři využít při finalizaci kapitol. Zařazení příspěvku do programu konference nebude automaticky znamenat jeho přijetí do kolektivní odborné monografie. O zařazení kapitoly rozhodne její soulad s koncepcí monografie, odborná kvalita a výsledek recenzního řízení.

Kolektivní odborná monografie bude připravována k vydání v externím odborném nakladatelství v průběhu roku 2027.

Závazné pokyny pro autory kapitol kolektivní odborné monografie

Kolektivní odborná monografie připravovaná v návaznosti na 29. ročník Mezinárodní vědecké konference Lidský kapitál a investice do vzdělání 2026 bude koncipována jako tematicky a odborně provázané kolektivní dílo, nikoli jako sborník samostatných konferenčních příspěvků.
Každá kapitola musí představovat původní, dosud nepublikovaný odborný text, vycházet z relevantního a aktuálního vědeckého poznání a obsahovat vlastní odborný přínos autora nebo autorského týmu. Kapitola musí být současně jednoznačně vztažena k ústřední otázce monografie: Může věda ovlivnit realitu – co může či nemůže ovlivnit, proč, jak a kdy?

Z perspektivy zvoleného oboru nebo konkrétního odborného problému by měla přispět k poznání toho, zda a za jakých podmínek se vědecké poznání promítá do rozhodování, inovací nebo změn v praxi a co jeho přenos, přijetí a využití podporuje nebo omezuje.

1. Požadavky na odbornou úroveň kapitoly

Kapitola musí zejména:

• jasně vymezit řešený odborný nebo výzkumný problém a cíl; 
• vycházet z relevantních a aktuálních vědeckých a odborných zdrojů; 
• kriticky pracovat s dosavadním stavem poznání, nikoli jej pouze popisovat; 
• transparentně uvést metodologický nebo analytický postup; 
• obsahovat vlastní výsledky, analýzu, syntézu, interpretaci nebo odbornou argumentaci odpovídající charakteru příspěvku; 
• diskutovat vlastní zjištění ve vztahu k dosavadnímu poznání; 
• identifikovat možnosti a limity přenosu relevantního vědeckého poznání do rozhodování, inovací nebo praxe; 
• formulovat závěry odpovídající použitým zdrojům, metodám a dosaženým výsledkům; 
• uvést limity zpracování a podle charakteru tématu také náměty pro další výzkum. 

Pouhý popis problematiky, kompilace dostupné literatury nebo souhrn obecně známých skutečností nenaplňuje požadavky na kapitolu odborné monografie.

2. Struktura kapitoly. Každá kapitola bude obsahovat společné základní části:

Název kapitoly
Jméno a příjmení autora/autorů, afiliace, ORCID

Abstrakt
Stručně: východiska a řešený problém – cíl – metodologický nebo analytický přístup – hlavní výsledky/závěry – odborný přínos a možnosti využití.
Klíčová slova: 5–8

Úvod Vymezení problému a jeho relevance, cíl kapitoly, případně výzkumné otázky nebo hypotézy. Součástí úvodu bude vymezení vazby řešeného problému na ústřední téma monografie.

Teoretická a odborná východiska. Kritické vyhodnocení relevantního stavu poznání, vymezení teoretického či konceptuálního rámce a identifikace problému, poznatkové nebo výzkumné mezery, kterou kapitola řeší.

Metodologický / analytický přístup. Transparentní popis způsobu, jakým autor postupoval a na jakém základě dospívá k předkládaným zjištěním a závěrům.

Výsledky / vlastní analýza. Prezentace vlastních výsledků, analýzy, syntézy nebo odborné argumentace. Konkrétní název této části může být přizpůsoben charakteru kapitoly.

Diskuse. Interpretace výsledků ve vztahu k dosavadnímu vědeckému poznání, jejich význam, shody a rozdíly oproti předchozím poznatkům a vlastní odborný přínos kapitoly.

Přenos vědeckého poznání do rozhodování a praxe. Společná část všech kapitol vztahující výsledky přímo k tématu monografie. Autor zde podle charakteru svého tématu posoudí zejména:

• co mohou předložené poznatky ovlivnit a kde jsou hranice jejich možného vlivu; 
• komu jsou nebo mohou být výsledky určeny a kdo je může využít; 
• jakými cestami mohou být poznatky přeneseny do rozhodování, inovací nebo praxe; 
• co jejich přijetí a využití podporuje a co je naopak omezuje; 
• za jakých podmínek lze jejich využití očekávat. 

Limity a směry dalšího výzkumu

Závěr. Syntéza hlavních zjištění, jejich odborného přínosu a relevance pro ústřední otázku monografie.

Seznam použitých zdrojů

3. Respektování oborových a metodologických specifik

Jednotná struktura neznamená požadavek na jednotnou výzkumnou metodu. Kapitoly mohou mít charakter empirické studie, teoreticko-koncepční studie, systematicky či jinak transparentně zpracované přehledové studie nebo odborně analytické studie. U právních, bezpečnostních, kriminalistických a dalších oborově specifických kapitol lze vnitřní členění přizpůsobit metodologickým zvyklostem příslušné disciplíny. Vždy však musí být jednoznačně identifikovatelné řešený problém, cíl, zdrojová základna, metodologický či analytický postup, vlastní odborný přínos, diskuse, limity a závěry.

4. Zdroje a citační pravidla

Kapitola musí vycházet z relevantních a AKTUÁLNÍCH vědeckých a odborných zdrojů odpovídajících řešenému tématu. Přednost mají původní vědecké práce a další autoritativní odborné zdroje. Autoři odpovídají za správnost, úplnost a dohledatelnost použitých zdrojů. Citace v textu a seznam použitých zdrojů budou zpracovány podle APA 7. V seznamu budou uvedeny pouze zdroje citované v textu a každý zdroj citovaný v textu musí být uveden v seznamu použitých zdrojů.

5. Tabulky, grafy a obrázky

Tabulky, grafy a obrázky musí být očíslovány, opatřeny názvem a odkazem v textu. U každého prvku musí být uveden zdroj dat, případně informace o vlastním zpracování. Grafické prvky musí být předloženy v kvalitě umožňující profesionální redakční a tiskové zpracování. Screenshoty tabulek a grafů nejsou vhodným formátem.

6. Výzkumná etika

Autoři jsou povinni při přípravě kapitoly respektovat zásady výzkumné integrity a etiky odpovídající charakteru provedeného výzkumu. U výzkumu zahrnujícího lidské účastníky, osobní údaje nebo jiné eticky citlivé skutečnosti musí být popsán způsob zajištění ochrany účastníků, nakládání s daty, informovaného souhlasu a dalších relevantních etických požadavků. Pokud výzkum podléhal schválení etickou komisí nebo jiným příslušným orgánem, bude tato skutečnost v kapitole uvedena. Autor odpovídá rovněž za dodržení pravidel autorského práva při využití textů, dat, tabulek, obrázků a dalších převzatých materiálů.

7. Použití nástrojů generativní umělé inteligence

Použití nástrojů generativní AI při přípravě kapitoly musí být transparentní a v souladu se zásadami akademické integrity. Nástroj generativní AI nemůže být uveden jako autor ani spoluautor. Autoři nesou plnou odpovědnost za odbornou správnost, originalitu, použité zdroje, analýzu a interpretaci výsledků i konečnou podobu rukopisu. Použití generativní AI nesmí nahrazovat vlastní odborný a kritický úsudek autora ani být zdrojem neověřených údajů nebo neexistujících bibliografických odkazů. Každá kapitola bude obsahovat Prohlášení o použití nástrojů generativní AI, v němž autor uvede, zda a případně k jakému účelu byly tyto nástroje při přípravě rukopisu použity.

8. Údaje o autorech

Za kapitolou budou uvedeny:
jméno a příjmení včetně titulů, afiliace, e-mail, ORCID a stručný odborný medailonek autora/autorů.

9. Vstupní editorské a recenzní řízení

Každý odevzdaný rukopis nejprve projde vstupní editorské kontrolou, zaměřenou zejména na soulad s tématem a koncepcí monografie, dodržení závazných pokynů a základní odbornou úroveň. Rukopis nesplňující tyto požadavky může být vrácen autorovi k přepracování před zahájením recenzního řízení.
Kapitoly splňující vstupní požadavky následně projdou double-blind recenzním řízením. Autoři budou vyzváni k vypořádání připomínek recenzentů a předložení revidované verze rukopisu.
O konečném zařazení kapitoly do monografie rozhodne její odborná kvalita, výsledek recenzního řízení, kvalita vypořádání připomínek a soulad s celkovou koncepcí monografie. Monografie jako celek následně projde externím recenzním a vydavatelským procesem podle požadavků vybraného odborného nakladatelství.

Časový harmonogram

Účast na konferenci a autorství kapitoly v kolektivní odborné monografii jsou dvě samostatné možnosti zapojení.

Konference je otevřena také účastníkům, kteří chtějí prezentovat své výsledky, diskutovat nebo se účastnit odborné diskuse bez následného publikačního výstupu. Naopak odborná diskuse v průběhu konference může být impulzem ke vzniku nového tématu, které autor následně rozpracuje do kapitoly monografie. O zařazení rukopisu do monografie rozhoduje jeho soulad s její koncepcí, odborná kvalita a výsledek recenzního řízení.