Sicílie

Sicílie - Kmotr a já

fotogalerie:
39 obrázků

Cesta na Sicílii měla být něco jako návrat do mládí. Ve 23 letech jsem se trochu omylem dostala na stipendijní pobyt do Říma. Ve druhé polovině sedmdesátých let to byl výlet do jiné galaxie. Půl roku v Římě se mi nezapomenutelně vypálilo do mozku i do srdce. Příběh mladé divošky by však byl na jiné (a hodně dlouhé) povídání. Tenkrát jsem se dostala jižně jen k Neapoli, Amalfi a Positanu.
Tentokrát mě „kmotr“ pozval po téměř 33 letech do míst, která jsem toužila poznat – na Sicílii.

Kdykoli se vydám do Itálie, obvykle severní, je to něco jako návrat do druhého domova. A určitě to není způsobeno jen tím, že mluvím italsky. Podezírám se, že jsem v minulých životech alespoň jednou byla Italka. (Mimochodem, v Africe jsem měla poněkud menší pocit, že jsem byla Afričanka, v Ekvádoru a Peru jsem se také cítila velmi dobře. Vím, že „severoameričanka“ jsem určitě nikdy nebyla.)

Můj „kmotr“ na mne čekal v Palermu na letišti. Měla jsem značné zpoždění, mezipřistání totiž bylo v Římě a zde panovalo skutečné italské „bordello“ (Alitalia se chystala na stávku). Již za tmy jsem přistála v hlavním městě Sicílie a na letišti mě čekal. Sympatický, prošedivělý, s knírkem a stálým úsměvem. Prostě kmotr. Mně úsměv poněkud zmrzl na rtech – kufr nedorazil. V hotelu mi džentlmensky nabídl svoji růžovou košili na noc. Telefonoval. Nepochybovala jsem, že ráno budu mít svoje zavazadlo. Dorazilo prý už v průběhu noci.

Pár dní jsme věnovali prohlídce Palerma a jeho okolí. S odstupem času zůstává dojem poklidného jakoby provinčního města s nádhernou architekturou a milými lidmi, kteří si stěžují jen na euro a zdražování. Navštívili jsme všechny významné památky včetně Monreale s nádherným výhledem na záliv a Palermo. Pak jsme se spolu vydali autem křížem krážem po Sicílii. Nejprve podél pobřeží na západ, u Castellammare jsme změnili směr na jih. Následuje řada historických měst Segesta, Selinunte, Agrigento, Caltagirone, Ragusa, Modica i „konec světa“ Marina di Modica, Noto, Syrakusy, nádherná Taormina a nakonec Katánie. Zařídil všechno perfektně. Během těch dlouhých hodin na cestě byl vždy upraven a s dobrou náladou. Na většinou romantických večeřích jsme probrali všechno možné – politiku, ekonomiku, finance, historii, kulturu i osobní záležitosti. Jen jedno neuměl zařídit ani „kmotr“ – lepší počasí. Až na zářné výjimky pršelo. Ba co víc, zažili jsme i hrůzostrašnou bouři s průtrží mračen a záplavami v ulicích až po nápravy auta.

Stalo se to při výletu do romantického městečka Taormina. Leží na vrcholku skály nad mořem. Autem se tam nedostanete, všude je hrozně málo místa, parkuje se pod kopcem. Počasí bylo zpočátku nádherné. Prošli jsme celé město včetně římského divadla. Černočerné mraky od pevniny nevěstily nic dobrého. Sotva se za námi zavřely dveře auta, začalo pršet. Ne, to nebyl normální déšť, ale totální průtrž mračen. Bylo třeba dostat se co nejdříve na dálnici, která vedla někde vysoko nad námi. Navrhovala jsem odbočit vlevo, kmotr však zahnul vpravo. Jeli jsme krokem, silnice lemovala moře a stěrače tu spoustu vody nepobraly. Zastavit by znamenalo úplný konec. Voda netekla jen shora, ale i zdola. Kanály vyskakovaly jako na povel a z nich prýštily vodotrysky. Dnes jsem přesvědčená, že to celé byla „zkouška“. Pozoroval mě koutkem oka. Nehnula jsem ani brvou. Měl stále moji stoprocentní důvěru. Jeden blesk stíhal druhý. Auto zvládal jako James Bond. Těch 7 km jsme projeli jako ve snu. Příští odbočku na dálnici jsme neminuli. Jindy při výletu do vnitrozemí zase teploty klesly až k nule. V autě i v hotelích však bylo příjemně teplo a panovala přátelská nálada.

Blížil se konec dovolené a už to vypadalo, že nebudu moci odletět. Ztracená na Sicílii?! Alitalia stávkovala, můj let byl zrušen. Kmotr se usmál pod vousy a vytočil neznámé číslo: Sí, sí, va bene, perfetto. První letadlo, které startovalo z Katánie do Říma, má pro mne volné místo v „businessu“.

Loučení trvalo krátce. Něco mi pošeptal a dodal: Ciao, cara! Směji se: Ciao caro!
Letadlo obkroužilo Etnu, která vykoukla z mraků, a nabralo směr Řím. Let OK do Prahy byl bez problémů. Ta nabídka se opravdu nedala odmítnout …

< zpět

^ nahoru | VŠFS | webmaster