section
Naše Marketingová komunikace se liší

Naše Marketingová komunikace se liší

03.05.2022

Na stránkách speciálu Vysoké školy finanční a správní My z VŠFS jsme přinesli řadu zajímavých rozhovorů. Většinu z nich jsme bohužel museli významně krátit. Rozhodli jsme se proto postupně je čtenářům přinést v původní podobě.

Prvním z nich je rozhovor s prorektorem VŠFS pro výzkum a vývoj doc. Ondřejem Roubalem

Rozhodnutí studovat vysokou školu je důležitým životním krokem. Ale konkrétní rozhodování při volbě školy a studijního program není vůbec jednoduché.  Souhlasíte?

Naprosto. A řekl bych, že toto rozhodování je stále složitější. Žijeme ve společnosti mnoha příležitostí, kulturně definované explozivní a expanzivní akcelerací možností volby. Nikdy v historii jsme neměli tolik prostoru rozhodovat o vlastní budoucnosti, rýsovat trajektorie života, sepisovat scénáře  životního projektu a ty pak i režírovat. To je dobrá zpráva. A teď ta špatná. V kultuře posedlé emancipací individuálních svobod, politickou korektností a společností fedrující stále větší objemy možností volby (včetně volby pohlaví), roste nejistota, úzkost, zklamání, dezorientace. Identita člověka je v neustálé rekonstrukci a přestavbě. Za všechna jednotlivá rozhodnutí jsme totiž zodpovědní jen my sami, neexistují alibi, nefungují ani výmluvy k anonymním autoritám metafyzických sil transcendentálního universa. Objevuje se rozhodovací paralýza, bezradnost, tématem současnosti je i proto prokrastinace. Když se ale nemůžete v supermarketu rozhodnout z nabídky 61 druhů zubních past, není to tak závažné životní dilema, jako když se rozhodujete z aktuálního  seznamu 61 českých vysokých škol. Studijních programů, oborů, specializací  jsou pak tisíce.  

Co byste tedy poradil uchazečům o studium na vysoké školy?  Čím se řídit, podle čeho se navigovat? 

Orientačních bodů je víc. Záleží, jak moc budete aktivní. V pasivní poloze na sebe necháte jen působit  to, co se k vám nějak dostane, třeba osobní reference a doporučení známých. Méně pasivní přístup  pak předpokládá ochotu dohledávat  informace o školách, ptát se, sledovat recenze, sociální sítě, diskuzní fóra.  Aktivní přístup je z hlediska investic času a úsilí jistě nejnáročnější, ale i nejúčinnější a podle mě i nejspolehlivější.  Informace si nejen vyhledat, ale i ověřit, umět konkurenční nabídky porovnávat, srovnávat, třídit, hodnotit. Aktivní zájemci chodí typicky na Dny otevřených dveří, chtějí se o všem  přesvědčit na vlastní oči a uši, poznat osobně management školy, vyučující, vdechnout atmosféru školy.  Vysoká škola finanční a správní navíc umožňuje v rámci sobotních Dnů otevřených dveří  i možnost navštívit některé přednášky.  To je ta nejlepší cesta pro určení správné diagnózy školy -   nahlédnout do kuchyně a nabídnout ochutnávku našich šéfkuchařů.  Myslím si totiž, že „vaříme“ opravdu skvěle. Stačí ochutnat. 

Tedy mám zde dvě doporučení, tím prvním je aktivní přístup, tím druhým doporučením je Vysoká škola finanční a správní. 

No dobře, když už víme na jakou školu, podle čeho si vybrat studijní program? 

Když se budete držet mého druhého doporučení, tedy že si vyberete naši univerzitu, určitě to neuděláte  jen tak, bez důvodu. Z vlastních sociologických šetření víme, že rozhodnutí pro konkrétní školu je determinováno volbou studijního programu.  Těch máme opravdu dost. 

Že by přišlo  třetí doporučení? 

Ano, třetí doporučení je studijní program Marketingová komunikace. Jako garant programu nemohu a nechci myslet třetí doporučení jinak.  Jde o dlouhodobě perspektivní studijní program, průběžně adaptovaný na nejnovější trendy v marketingovém a mediálním světě. Rychlost změn vnějšího prostředí je naprosto bezprecedentní.  Být konkurenceschopnou školou znamená, na tyto změny reagovat, nebýt retro školou minulosti, ale  živou a vnímavou  entitou,   promítající dynamiku změn světa bezprostředně do výuky. Proto máme i tolik pedagogů z praxe, schopných přenášet rychle proměnlivou realitu  profesního světa do přednášek.

Proč marketingovou komunikaci právě na VŠFS?  Řekněte mi několik důvodů, proč nejít studovat marketingovou komunikaci jinam? 

Máte pravdu, že studijní  programy  zaměřené na marketingovou a mediální  komunikaci nabízejí i další soukromé a veřejné vysoké školy.  Za námi stojí kontinuita, 16 let realizace tohoto programu,  zkušenosti, klientský přístup  a tisíce dnes úspěšných absolventů.   My se ale chceme lišit, vždy nabízet něco navíc a udržet si pozici mimo mainstream ostatních vysokých škol. 

Co máte konkrétně na mysli?

U nás má  studium marketingové komunikace výrazně  interdisciplinární profil. Nechceme generovat jen specialisty s klapkami na očích, kteří nevidí doleva doprava, ani za  obzor technického řešení problému.  Kdo se chce prosadit a být profesionálem ve svém oboru, musí znát souvislosti, kontext, vidět propojení příčin, dějů a důsledků.  Svět je komplexní a komplikovaný.  To vyžaduje jistý ústup specializací a předpokládá rostoucí poptávku po univerzálnějších znalostech a širším přehledu. Proto nabízíme předměty ekonomického, marketingového, mediálního, sociologického a psychologického  základu, které dále rozvíjíme formou předmětů profilujících.  To znamená, že učíme rozumět detailu, ale vždy v kontextech souvislostí. Vedle toho, že tak připravujeme k profesnímu životu a to tradiční formou sdílení znalostí a zkušeností ze světa byznysu, marketingového průmyslu, médií a komunikačních sfér života,  motivujeme k myšlení, intenzivně rozvíjíme kreativitu, schopnost samostatně řešit problémy, podporujeme originalitu, oceňujeme odvahu, vytváříme a vzájemně sdílíme inspirativní prostředí. Říká se, že myšlení bolí. V takovém případě tady pácháme na studentech hromadně  intenzivní násilí. K takové formě sadismu se rád přiznám.

Myslet je snad elementární předpoklad studia? To je snad něco navíc, co nabízíte? 

To samozřejmě, ale v informačním chaosu digitální kultury, v níž se neustále promíchávají pravda a lži, kombinují zpravodajský  balast, žvásty, hoaxy, dezinformace, konspirační teorie, spiny a manipulace, kde vítězí emoce a umírá rozum, kde se jen křičí a nediskutuje, musí nastoupit kritické myšlení.   Ten je v ohrožení. Kdo myslí, hůře se ovládá.  Říkám, přemýšlejme, dokud ještě máme rozum. My k tomu studenty opravdu důsledně vedeme, analyzujeme konkrétní mediální kampaně, odhalujeme manipulace, díky umělé inteligenci stále rafinovanější a účinnější. Učíme umění nedůvěry,  nenechat se vláčet propagandou strachu, manipulacemi politiků, učíme filtrovat a ověřovat informace.  Jen za poslední dva roky s COVIDEM by mohla vzniknout encyklopedie příkladů  mediálních manipulací. Naše třeba sociologické semináře jsou mimořádně živé a provokující kritické myšlení.   
O jakých tématech se studenty diskutujete v těchto týdnech?  
Například v tomto semestru se studenty diskutujeme i o roli sociálních sítí. Naši posluchači procházejí nejen průpravou technického zvládnutí  marketingových technik  sociálních sítí, ale učí se vidět za oponu těchto procesů a domýšlet řetězce  souvisejících sociálních a psychologických efektů. A protože jsou ochotni myslet a nebojí se vystoupit s vlastním názorem, rozvíjejí svou kritiku a to přesně tím směrem, kterým by měli.  Pochopili totiž, že role sociálních sítí je daleko pestřejší a dovedou rozpoznat jejich hrozby pro ohrožení demokracie.  Třeba správně porozuměli sociálním sítím  jako zdrojům polarizace společnosti.   V perspektivě sociálních sítí je svět takovým  psem Dalmatinem   střídavě černých a bílých barev (a to nic proti Dalmatinům). Realitu tam prožíváme jen po napnuté ose lajků a dislajků, přátel a nepřátel  a ničeho mezi tím.  Smutné a nebezpečné.  My tady máme ambice hledat alternativy snesitelnější a kultivovanější reality.

Doc. Mgr. Ondřej Roubal, Ph.D., výrazná vědecká a manažerská osobnost univerzity. Ve vědeckých oblastech, jimž se dlouhodobě věnuje, patří k publikačním špičkám. Zkoumání sociálních důsledků marketingové komunikace se zaměřením na lidskou identitu a životní styl doplňuje výzkumem problematiky lidského štěstí a jeho prožívání v době materiální hojnosti. Dlouhodobě se věnuje také systematickém empirickým šetřením studentské a absolventské populace, kvalitě pedagogické práce a postojům studentů k obsahům a formám výuky. Na VŠFS zastává pozici prorektora pro výzkum a vývoj.