section
Mezinárodní vědecká konference spojená s udílením Ceny prof. Vencovského

Mezinárodní vědecká konference spojená s udílením Ceny prof. Vencovského

18.11.2019

V předvečer oslav 30. výročí Sametové revoluce a současně v souvislosti s oslavami 20. výročí od založení Vysoké školy finanční a správní se konala mezinárodní vědecká konference „30 let ekonomického vývoje v České republice“. Univerzita na ní jako key note speakers pozvala prof. Václava Klause, který vystoupil s přednáškou na téma „30 let od ekonomické transformace ČR“, a prof. Otmara Issinga , jenž přednesl příspěvek s tématem „20 let existence eura“.

Konferenci, která se konala 15. listopadu 2019 v Kongresovém centru ČNB, zahájila rektorka univerzity Bohuslava Šenkýřová stručným, ale výstižným přehledem vývoje české ekonomiky od roku 1989. V samotném závěru uvedla: „Jestliže platí, že máme za sebou 30 let plných změn ve společnosti, politice i ekonomice, jsem přesvědčena, že dalších 30 let bude neméně neklidných.“

Na její příspěvek navázal guvernér České národní banky Jiří Rusnok s příspěvkem „Měnové milníky uplynulých 30 let očima ČNB“, kde mimo jiné shrnul historickou různost rolí koruny, když působila v letech 1991 – 1997 jako jedna z mála existujících nominálních kotev, jako zdroj kurzových šoků v letech 1997, 2002 nebo 2008, případně jako polštář tlumící negativní vnější poptávkový šok v roce 2009 a konečně jako nekonvenční nástroj měnové politiky při omezení daném situací nulové dolní meze (lower zero bound). Guvernér komentoval také jednotnou evropskou měnu. Přínosem je podle něj podpora zahraničního obchodu, záporem nedokončená institucionální podoba eurozóny a její politický charakter. Závěr jeho příspěvku byl zcela jasný: „Vlastní měna je výhodou, pokud víme, jak s ní zacházet.“

Václav Klaus se ve svém referátu vrátil k událostem listopadu 1989, které považuje za zcela unikátní historické okamžiky, jež si zaslouží být připomínány a oslavovány. Ještě před samotným tématem ekonomické transformace se nevyhnutelně vrátil k období předchozímu, aby upozornil, že „České republice – ze všech zemní s podobným osudem – nejméně prospěl extenzivní model ekonomického růstu, který byl charakteristickým rysem a nevyhnutelným důsledkem mechanismu fungování centrálně plánované ekonomiky.“ Listopad 1989 si pak dle něj vynutil nejenom lepší hospodářskou politiku, ale fundamentální systémovou změnu a zásadní proměnu ekonomického a politického systému. Podle Václava Klause „Transformace 90. let byla o kvalitativní změně naší země.“ A stejnou změnu předvídá i do budoucnosti: „Jsem přesvědčen, že znovu musí dojít k systémové změně, ke zrušení diktatury politiky nad ekonomikou, k níž se opět nebezpečně přibližujeme.“ Stejně jako guvernér upozornil na přílišnou politizaci Evropské unie a její, podle Klause nebezpečnou, dotační politiku.

Druhým klíčovým řečníkem byl Otmar Issing, ředitel Institutu mezinárodních ekonomických vztahů na univerzitě v Erlangenu – Norimberku. K fungování eurozóny a Evropské centrální banky (ECB) zaujal kritický postoj. Mimo jiné kritizoval záporné úrokové sazby ECB.

Následující panelová diskuse, kterou moderoval Petr Budinský, prorektor VŠFS, a jako hosté panelu vystoupili Karel Havlíček, místopředseda vlády ČR a ministr průmyslu a obchodu, a Miroslav Singer, hlavní ekonom společnosti Generali CEE Holding, otevřela řadu zajímavých témat. Karel Havlíček připomněl, že v 90. letech, kdy česká ekonomika procházela zásadní transformací, zde nebyl nikdo, kdo by se svobodným podnikáním, volným trhem, poskytováním úvěrů apod. měl praktickou zkušenost. Stejně tak podle něj nebylo možné zprivatizovat tehdejších asi 3,5 tisíce podniků do českých rukou, neboť u nás u nás prostě chyběli manažeři. Miroslav Singer souhlasil s tím, že se nacházíme v době, kdy politika dominuje všem oblastem života včetně ekonomie. Domnívá se dokonce, že se politika může vyvíjet pro nás nepříznivým směrem.

Tradiční listopadová vědecká konference je vždy spojená s vyhlášením vítězů soutěže o Cenu prof. Vencovského, od letošního roku je určena pro studenty doktorského studia a postdoktorandy do dvou let po ukončení studia. Cena je rozdělena do dvou sekcí, přičemž vítězové každé z nich si odnesou šek v hodnotě 100 000 Kč. Vysoká škola finanční a správní cenu vyplácí ze svého stipendijního fondu. Letos bylo do obou sekcí přijato celkem 25 prací, které splnily všechna náročná kritéria. Jedná se přitom o rekordní počet přihlášených prací.

Laureátkami v teoretické sekci této soutěže se staly Dominika Ehrenbergerová a Simona Malovaná (FSV UK). Uspěly se studií The Effect of Higher Capital Requirements on Bank Lending: The Capital Surplus Matters. Zabývají se v ní dopadem vyšších dodatečných kapitálových požadavků na růst úvěrů soukromému sektoru u bank v České republice. V sekci prakticky orientovaného výzkumu si cenu odnesl Jakub Grossmann s příspěvkem „Vliv nárůstu minimální mzdy na mzdy a zaměstnanost v ČR“.