Bohuslava Šenkýřová, fotografka
Kalendáře
BŠ 2022 |
|
 |
|
|
Kalendář 2022 je sbírkou hlavně květin a motýlů z různých konců světa – Japonska, Jordánska, Kalifornie, Maroka, Indočíny, Chorvatska i z Česka. Doplněn je ukázkami z knížečky in ti miss ! mo, vydané v roce 2017. Věřím, že přinese trochu radosti do všedních dnů. |
|
|
|
|
BŠ 2021 |
|
 |
|
|
„Letos asi vás – příznivce mých kalendářů – zklamu. Vzhledem k celosvětové pandemii jsem nenavštívila žádnou „exotickou“ destinaci. A tak se snad spokojíte s výběrem z těch předcházejících. Ta, kde to všechno začalo – Namibie – se nevešla. Proto mi dovolte jako „nultý měsíc“ krátkou vzpomínku na Pendapalu Nakatingo …“ (ukázka) |
|
|
|
|
Kuba 2020 |
|
 |
|
|
Kalendář již tradičně vydáváme na podporu stipendijního fondu Vysoké školy finanční a správní. Ten umožňuje studium vybraným talentovaným studentům se zdravotním nebo sociálním handicapem. Díky této podpoře mohou získat kvalitní vysokoškolské vzdělání a zvýšit tak svoje šance na uplatnění v životě. Na jeho financování se univerzita podílí nejenom svými prostředky, ale aktivně ve svém okolí hledá osvícené firmy i jednotlivce, kteří si uvědomují význam vzdělávání pro budoucnost mladých talentovaných lidí. |
|
|
|
|
Sicílie 2019 |
|
 |
|
|
„Můj „kmotr“ na mě čekal v Palermu na letišti. Měla jsem značné zpoždění, mezipřistání totiž bylo v Římě a zde panovalo skutečně italské „bordello“ (Alitalia se chystala na stávku). Již za tmy jsem přistála v hlavním městě Sicílie a na letišti mě čekal. Sympatický, prošedivělý, s knírkem a stálým úsměvem. Prostě kmotr.“ (ukázka) |
|
|
|
|
Maledivy 2018 |
|
 |
|
|
Dvanáctý kalendář Vás zve na Maledivy, které tvoří ojedinělá soustava 19 atolů a téměř dvanácti set ostrovů a menších ostrůvků v Indickém oceánů, jihozápadně od Indie či Srí Lanky. Kalendář je výjimečný tím, že autorka poprvé nechává promlouvat „pouze“ velkoformátové fotografie. Příroda těchto ostrovů je totiž dechberoucí. Slova by byla vlastně navíc.“ |
|
|
|
|
Island 2017 |
|
 |
„Island je posledním evropským státem na cestě do Ameriky. Ostrov s drsnou téměř nedotčenou přírodou. S trochou nadsázky lze říct, že tam nejsou ani lidé, ani zvířata a ani stromy. Dokonce mít vysázené stromy u domu je známkou jistého bohatství. Také tam není žádné nerostné bohatství. Po nepovedené cestě na Antarktidu měl být pro mne Island náhradním místem na setkáni s ledovci. Kromě toho jsem měla tajné přání – potkat elfy a trolly.“ |
|
|
|
Čína 2016 |
|
 |
„Dlouho jsem si lámala hlavu, které části světa zasvětím tento jubilejní desátý kalendář pro rok 2016. Po jednom a půl roce jsem letěla s kolegy znova do Číny a přátelé z univerzity v Changchunu nás pozvali do Tibetu. To bylo místo mých snů. Tedy jubilejní kalendář věnuji hlavně jemu. Proč mě Čína tak uchvátila? Je to fantastická země s fascinující expanzí, úžasnou kulturou a lidmi. Od mé první návštěvy byl vidět neskutečný pokrok. Nemohu říct, že za dva krátké pobyty jsem Čínu poznala. Mohu ale potvrdit, že jsem tam našla výjimečné lidi a věřím, že i přátele. Uděláme, co bude v našich silách, aby prostřednictvím čínských studentů, kteří začínají na naší univerzitě studovat, jsme se víc poznali.“ |
Indie 2015 |
|
 |
„Každý zná ten příběh. Císař nechal hrobku postavit svojí manželce Mahál, která umřela při porodu. Courám se krásnými prostory a přemítám nad svým životem. Přistoupila ke mně nějaká žena a pokynula, abych ji následovala. Na terase na zemi sedí skupina osob. Stařena uprostřed ke mně natáhla ruce a dotkla se mě. Ty jsi vyvolená, pravila. Buď svá, nenech se od svého díla odradit, uděláš ještě mnoho dobrého. Odcházím jak zmámená. Byl to sen? Vždyť mám náramek, který mi věnovala! Slunce rychle zapadá a já hledám cestu k autobusu.“ (ukázka) |
Jamajka 2014 |
|
 |
„Co vás napadne, když se řekne Jamajka? Karibik, reggae, marihuana, rum nebo nekonečné party? Všechno je pravda. A ještě něco navíc, o čem jsem neměla ani ponětí. Poslyšte, co se mi přihodilo na ostrově, který je královstvím a klenotem Karibiku. A za všechno mohou ty magické květy. Tedy – bylo nebylo, jako v pohádce …“ (ukázka) |
Bali 2013 |
|
 |
|
|
„Kdybych se náhodou ve svém příštím životě nenarodila jako člověk, ale jako květina, chtěla bych být leknínem. Je úžasný! Fotogenický, nádherně symetrický, krásně barevný i nevinně bílý. Zrcadlí se v hladině jezírka a nechá ve svých listech či na květu spočinout nejednoho živočicha. Miluje slunce. Pod jeho paprsky rozevírá svůj květ, aby zas v noci „usnul“. Kdo ví, o čem sní…“ (ukázka) |
|
Tanzanie 2012 |
|
 |
|
|
Lví láska |
|
Senegal 2011 |
|
 |
„Symbolem Senegalu je baobab. Najdete ho všude, v lesíčcích i jako samostatně stojící solitér. A každý je jiný. Kolem vzniku tohoto zvláštního a velmi starého stromu se traduje historka. To prý kdysi hodně dávno se rozzlobil bůh a zlostí vytrhl stromy i s kořeny a korunou je zarazil zpět do země. A baobab byl na světě! Neuvěřitelné? Tak hurá do Senegalu! Jedeme po nemožných cestách, horko stoupá, nálada zatím také…“ (ukázka) |
Jordánsko 2010 |
|
 |
„Vádí Rum řadím k nejkrásnějším pouštím na světě. Pokud si tam neplánujete cestu, podívejte se alespoň na film Lawrence z A rábie. Místo četných písečných dun najdete bizarní krajinu s rozeklanými pohořími a kaňony. Na strmých skalních stěnách lze objevit starověké kresby a nápisy. Mezi nejbizarnější patří údajný příbytek Lawrence. Nedaleko stojí stany z kozí kůže beduínských nomádů. Noc přichází nenadále a černé nebe je poseté neznámými souhvězdími. Pak začne vyprávět, nedokáži si představit nic romantičtějšího…“ (ukázka) |
Írán 2009 |
|
 |
„Zhruba po každých 30 km lemují pouštní cesty caravanserais, velbloudí motoresty z časů karavan. Jeden z nich, Zein-o Din, najdete asi 60 km před městem Jazd. Dnes je přestavený na luxusní hotel. Na mapách není. Možná proto, že jde o místo „hříchu“, kam Íránci nemají přístup, takže Šeherezáda svůj život vyprávěním pohádek svému králi. Oba při tom leží na perských kobercích... Já po těch kobercích chodím a přemýšlím, na kolik nocí by mi vystačily pohádky, které znám. Ještě, že nejsem Šeherezáda.“ (ukázka) |
Hola Peru 2008 |
|
 |
|
|
|
|
Namibie 2007 |
|
 |
„Domov. Každý tvor na tomto světě si hledá nějaký „dům“. Ptáci v Namibii si často budují maxiobydlí. Snad proto, že ptáků je zde mnohem víc než stromů. Je domovem několika stovek najednou. Mnohdy ho staví a přistavují, až se větev ulomí. Zvířata čtyřnohá to také nemají snadné. Krajina je většinou holá, bez valného porostu a stín se hledá těžko. Bohužel, těžké to tu má s bydlením i pán tvorstva – člověk, a úplně nejtěžší jeho mláďata. Jejich příbytky jsou mnohdy nuzné a bídné, přesto by se Namibijci svého domova nevzdali. I Penda miluje svou zem, v níž se před 25 lety narodil, a sní o lepším zítřku...“ (ukázka) |
