Cenu Františka Vencovského si rozdělily mladé ekonomky/ Evropa čelí několika ekonomickým hrozbám

30.11.2015

Už pátý ročník soutěže o Cenu prof. Františka Vencovského pro mladé ekonomy, kterou pořádá Vysoká škola finanční a správní, zná své vítěze. O první cenu se letos podělily dvě ekonomky: Mgr. Volha Audzei, M.A., Ph.D. (CERGE – EI), a Ing. Hana Lipovská (Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity). Cena je dotována pořadatelem částkou 200 000 Kč na další výzkum, kterou si výherkyně rozdělí. Jedná se o bienále.

Na třetím místě se umístil PhDr. Jakub Matějů, M.A. (CERGE-EI a ČNB). Cena je vyhlašována vždy při příležitosti velké vědecké konference, jejíž téma koresponduje s tématem soutěže. Letošní již pátý ročník se věnuje ve světle současného dění aktuálnímu tématu Evropská ekonomika – návrat k růstu nebo dlouhodobá stagnace?

Konference i soutěž jsou mimo jiné příležitostí konfrontovat názory a  myšlenkové proudy naší a světové ekonomie s nastupující novou generací mladých teoretiků.

Mgr. Volha Audzei, M.A., Ph.D. zvítězila s prací „Information Acquisition and Excessive Risk: Impact of Policy Rate and Market Volatility“ („Získávání informací a nadměrné riziko: role úrokových sazeb a volatility na trzích“).

Autorka se ve svém výzkumu zabývá makroekonomickými modely s přihlédnutím k finančním frikcím.

Soutěžní práce se zabývá problémem podstupování rizika finančními agenty, dochází k závěru, že nízké úrokové sazby a/nebo tržní volatilita způsobuje nadměrné riskování a snižuje motivaci k získávání informace o rizikových aktivech.

Autorka a pracuje v ČNB a CERGE-EI jako vědecká pracovnice, přitom studuje v doktorském studiu na CERGE-EI.

Ing. Hana Lipovská zvítězila s prací „Fiskální placebo“.

Autorka se ve svém výzkumu zabývá fiskální politikou, teorií lidského kapitálu a především politickou ekonomií konfliktu v oblasti dezintegračních tendencí.

Soutěžní práce se zabývá problémem vládních intervencí (na příkladu českých vlád) během ekonomických krizí. Autorka zavádí koncept "fiskálního placeba", podle kterého plní vládní zásahy v podobě fiskálních opatření pouze signalizační funkci. Návrhy protikrizových zákonů jsou tedy jen strategickým rozhodnutím vlády, jejíž pozice je během krize značně ohrožena.

Autorka je absolventkou Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde dnes působí na Katedře ekonomie jako interní doktorand oboru Hospodářská politika. V současnosti je také externím zaměstnancem Institutu Václava Klause.

 

Evropa čelí několika ekonomickým hrozbám

Vývoji evropské ekonomiky v nejbližším období se věnovali účastníci vědecké konference EVROPSKÁ EKONOMIKA - NÁVRAT K RŮSTU NEBO DLOUHODOBÁ STAGNACE?, kterou pořádala Vysoká škola finanční a správní, za účasti Miroslava Singera, guvernéra ČNB, jenž současně byl key note speakerem konference. V panelové diskusi, která završila dopolední blok soutěže, se přední čeští ekonomové věnovali vysoce aktuálním tématům.

M. Singer se soustředil na téma Růst evropské ekonomiky ve světle kroků ECB, František Bostl, hlavní ekonom Colosseum zahájil téma Smlouva TTIP – výhoda nebo zdroj problémů a Martin Diviš, předseda představenstva a GŘ Kooperativa pojišťovny, zaštítil atraktivní téma Česká republika – premiant Evropy v roce 2015?

Odborníci se v nadnesených tématech shodli, že Evropa čelí v posledních měsících několika hrozbám, které se mohou negativně promítnout do vývoje ekonomiky a dále zpomalit její růst. Výzvou posledních měsíců je migrační krize, která odborníky rozděluje. Panují různé názory na to, zda migrace s sebou přinese potřebnou injekci v podobě zvýšení přílivu chybějící pracovní síly nebo zda vlna migrantů bude naopak znamenat vysoké náklady spojené například s výplatou sociálních dávek. Celý proces může vést nejen k postupnému uzavírání evropských hranic, ale i k omezení obchodu. V této souvislosti může být naopak pozitivní uzavření chystané dohody TTIP (Transatlantic Trade and Investment Partnership) o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy.

Významným rizikem, které přítomní ekonomové komentovali, je také riziko deflace. Celosvětově se úrokové sazby pohybují na velmi nízkých hodnotách blízkých k nule, takže komparativní výhodu je možné získat přes slabší měnu.

Česká republika si vede v roce 2015 z ekonomického hlediska velmi dobře, když očekáváme růst HDP ve výši až kolem 4,5 %, tedy nejvyšší růst ze všech států Evropské unie. I tato skutečnost byla součástí zajímavé diskuse, v níž M. Singer konstatoval, že: „Česká ekonomika má předpoklady k tomu, aby patřila k rychleji rostoucím ekonomikám v Evropě, protože ekonomika je makroekonomicky rovnovážná, relativně málo zadlužená a má solidní mikro- fundamenty.“

Významným tématem se také ukázala konkurenceschopnost Evropské unie a divergence výkonnosti ekonomik jednotlivých evropských států – na jedné straně reprezentovaných Německem a na straně druhé třeba Řeckem a Portugalskem nebo Itálií a Španělskem. Jak konstatoval guvernér Singer: „Víra, že členství v eurozóně povede k větší disciplíně hospodářských politik (a politiků), se ukázala být iluzí a zbožným přáním.“

Otázkou, která z dnešního fóra naléhavě zaznívá, je, zda projekty sjednocování Evropy pomocí fiskální či bankovní unie mohou být v této situaci vůbec úspěšné a zda tato situace naopak nepovede k celkovému oslabení postavení Evropy jako celku vůči zbytku světa.

Konference spojené s vyhlášením Ceny prof. Františka Vencovského pro mladé ekonomy jsou po dobu své existence vždy pořádány pod záštitou guvernéra České národní banky a i v minulosti se jí zúčastnila celá řada významných ekonomických osobností nejenom v českém, ale i světovém měřítku, jako např. Sam Peltzman z The University of Chicago nebo prof. Nicolas Barr z London School of Economic. Letos se soutěž i doprovodná konference, které jsou koncipovány jako bienále, konají již po páté.

Generálními partnery konference Evropská ekonomika - návrat k růstu nebo dlouhodobá stagnace? jsou Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group a Colosseum, a. s.